Tomáš Garrigue Masaryk moderní filosofie

čs. filosofie měla vždy spíše lokální charakter čs. filosofie měla vždy spíše lokální charakter čs. filosofové svými myšlenkami nepronikli do zahraničí čs. filosofové svými myšlenkami nepronikli do zahraničí historie čs. filosofie se začíná psát až ve 20. století (TGM) historie čs. filosofie se začíná psát až ve 20. století (TGM)

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937)

Základní dílo TGM Sebevražda, habilitační práce Sebevražda, habilitační práce Česká otázka Česká otázka Naše nynější krize Naše nynější krize Jan Hus Jan Hus Karel Havlíček Karel Havlíček Moderní člověk a náboženství Moderní člověk a náboženství Otázka sociální Otázka sociální Palackého idea národa českého Palackého idea národa českého Ideály humanitní Ideály humanitní Nová Evropa Nová Evropa Světová revoluce Světová revoluce (nedokončeno) - Rusko a Evropa (nedokončeno) - Rusko a Evropa

Sebevražda jako masový jev moderní civilizace (doktorská práce, vychází v roce 1881 ve Vídni) Sebevražda jako masový jev moderní civilizace (doktorská práce, vychází v roce 1881 ve Vídni)

„Sebevražda" popisuje úpadek světa, kde náboženství ztrácí svou autoritu. Lidé v něm přestávají vidět smysl života a nechtějí řešit jeho vážné otázky - místo toho pěstují skepsi, ironii, propadají neurózám, drogám a sebevražedným sklonům. Nechuť moderního člověka k odpovědnosti je přitom nejen příčinou snahy "vrátit vstupenku" pomocí sebevraždy, ale také všech pokusů rozpoutat válečné konflikty, ve kterých rovněž odpovědnost neexistuje a "vše je dovoleno". Masaryk samozřejmě katastrofy nejen předpovídá, ale nabízí i řešení. Člověk musí zapomenout na tradiční náboženství a osobně se přihlásit k odpovědnosti před sebou i společností. Pak se mu dostane "shora", od božské Prozřetelnosti, dostatečné pomoci. Tak se podle Masaryka umějí chovat protestanti, kteří díky svým skvělým morálním vlastnostem dokážou žít v politické svobodě, a založit tak demokracii. „Sebevražda" popisuje úpadek světa, kde náboženství ztrácí svou autoritu. Lidé v něm přestávají vidět smysl života a nechtějí řešit jeho vážné otázky - místo toho pěstují skepsi, ironii, propadají neurózám, drogám a sebevražedným sklonům. Nechuť moderního člověka k odpovědnosti je přitom nejen příčinou snahy "vrátit vstupenku" pomocí sebevraždy, ale také všech pokusů rozpoutat válečné konflikty, ve kterých rovněž odpovědnost neexistuje a "vše je dovoleno". Masaryk samozřejmě katastrofy nejen předpovídá, ale nabízí i řešení. Člověk musí zapomenout na tradiční náboženství a osobně se přihlásit k odpovědnosti před sebou i společností. Pak se mu dostane "shora", od božské Prozřetelnosti, dostatečné pomoci. Tak se podle Masaryka umějí chovat protestanti, kteří díky svým skvělým morálním vlastnostem dokážou žít v politické svobodě, a založit tak demokracii.

Otázka: proč se lidé dříve dokázali vyrovnat s obtížemi života a teď jednají únikově – sebevraždou? Otázka: proč se lidé dříve dokázali vyrovnat s obtížemi života a teď jednají únikově – sebevraždou? Masaryk hovoří o ztrátě jistot, o patologickém stavu všeobecné nervozity, o změně doby (ženská emancipace). Masaryk hovoří o ztrátě jistot, o patologickém stavu všeobecné nervozity, o změně doby (ženská emancipace). Lidé nejsou ochotni pro život podstupovat různá příkoří Lidé nejsou ochotni pro život podstupovat různá příkoří Řešení této situace nám podle TGM nenabídne věda (ta řeší dílčí, konkrétní problémy) Řešení této situace nám podle TGM nenabídne věda (ta řeší dílčí, konkrétní problémy)

TGM nejprve zkouší najít řešení v náboženském citu, v jeho obnově. TGM nejprve zkouší najít řešení v náboženském citu, v jeho obnově. Odmítá však víru v zázraky a církevní dogmata Odmítá však víru v zázraky a církevní dogmata Ježíše Krista chápal jako náboženského reformátora Ježíše Krista chápal jako náboženského reformátora => => racionální teismus racionální teismus = svět s Bohem, ale bez dogmat, kněžích a přetvářky = hovoří o osobním bohu

Ve svých fil. názorech TGM vycházel z pozitivismu (fakta je možno objektivně poznat a ověřit) a hlásal realismus Ve svých fil. názorech TGM vycházel z pozitivismu (fakta je možno objektivně poznat a ověřit) a hlásal realismus Realismus – myšlení orientované na vědu, znalost faktů, ale zahrnuje i smysl věcí a mravní rozměr. Realismus – myšlení orientované na vědu, znalost faktů, ale zahrnuje i smysl věcí a mravní rozměr. - když člověk nemůže věřit v Boha, měl by se obrátit k člověku – TGM nabádá k úctě = humanismus jako náboženství. - když člověk nemůže věřit v Boha, měl by se obrátit k člověku – TGM nabádá k úctě = humanismus jako náboženství.

TGM se pohyboval mezi filosofií a sociologií TGM se pohyboval mezi filosofií a sociologií - ty spojoval s politikou