Seminář Evropský dům JUDr. Ladislava Steinichová

Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického   Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky nebo umělce z ciziny provází lidstvo již od starověku   Přeshraniční výkon práce je tradiční formou zaměstnávání a živnostenského podnikání v příhraničních oblastech států s relativně dobrými sousedskými vztahy.   Mezinárodně-právní úprava v ČSR již v první polovině 20. stol.   Rozvojová pomoc vybraným státům formou „zaměstnávání za účelem získání a prohlubování pracovních zkušeností“ v 70. a 80. letech

Mezinárodní aspekty zaměstnanosti  Obecně  Zdrojové, tranzitní a cílové země – tendence a vývoj  Cirkulární migrace může být přínosem pro obě strany  ČR se stala po vstupu do EU pro řadu cizinců ze třetích států zemí cílovou  Zahraniční zaměstnanost - negativa a pozitiva

Obecně  Rozvoj migrace dán rozvojem ekonomiky toho kterého státu (oblasti): na určité úrovni vyspělosti již vlastní občané nechtějí vykonávat určité druhy prací, byť by zůstali nezaměstnaní.  Rozvoj ekonomiky vyžaduje nové pracovní síly (kvalitativně – kvantitativně), protože vlastní zdroje vyčerpány.  Čím vyšší stupeň rozvoje ekonomiky a s tím související životní úrovně, tím přitažlivější pro pracovní sílu z méně rozvinutých (chudších) států (oblastí).  Globalizace rozšířila možnosti přílivu a odlivu pracovních sil celosvětově, nejen v rámci sousedském a kontinentálním.  Ochrana trhu práce před cizí pracovní silou.

Zdrojové, tranzitní a cílové země – tendence a vývoj  Zdrojové země: záleží na tom, kdo odchází za zaměstnáváním a kam - boj o „mozky“ nebo velmi levná pracovní síla, příčiny, důsledky.  Místo migrace pracovních sil možnost vývozu kapitálu do zdrojových zemí.  Tranzitní země: nelze-li se dostat do určitého státu přímo, snaha pomoci si dočasně pobytem, zaměstnáním apod. v jiném státě. Legální i nelegální formy příchodu a poté přechodu do cílového státu.  Cílové země: země s dostatečnou úrovní ekonomiky, která by měla zaručovat uspokojení potřeb pracovníka a jeho rodiny, která jej zpravidla následuje. Legální i nelegální formy a rizika.

Cirkulární migrace může být přínosem pro obě strany  Ekonomická migrace buď trvalého, dlouhodobého nebo krátkodobého (cirkulárního) charakteru.  Trvalá: přínos l. generaci (přijímající stát nevložil žádné prostředky a získal potřebnou pracovní sílu). U druhé, popř. další generace již stejné jako u vlastních občanů. Zpravidla příchod i rodinných příslušníků.  Dlouhodobá: potřebná pracovní síla stabilizována zpravidla na dobu potřeby, aniž by bylo nutno vynakládat vyšší částky související se sociálním zabezpečením (zejm. důchody). Cizinec, případně i jeho rodina, se vrací zpět do země původu či odchází jinam. Optimální doba cca 3 roky – objevuje se i ve směrnicích EU.  Cirkulární: cizinec pracuje (i opakovaně) v rámci sezónních či krátkodobých prací, zůstává usazen v zemi svého původu, tam i jeho rodina.

ČR se stala po vstupu do EU pro řadu cizinců ze třetích států zemí cílovou  Poměrně vyspělá úroveň ekonomiky a sociálních jistot láká legální i nelegální migranty.  Řada nadnárodních firem a jejich poboček. Možnost působení/výkonu práce v dalších zemích EU prostřednictvím firem usazených v ČR.  Přenesení pracovních a soukromých aktivit, zpravidla i příchod rodinných příslušníků.  Možnost působit i v jiných státech EU, kam by se tak snadno nedostali.

Negativa a pozitiva zahraniční zaměstnanosti  Negativa – i vysoce kvalifikovaní pracovníci v zemi původu vykonávají pomocné a málo kvalifikované práce v zemi, kam odejdou. Zaměstnavatelé často volí levnou zahraniční pracovní sílu na úkor dražší domácí. Problémy na trhu práce, v sociální oblasti, národnostní napětí v krizových situacích. Nekvalifikovaní a zpravidla málo vzdělaní cizinci snadnou „kořistí“ různých mafií, obětí klientského systému, otrocké práce. Ztráta/nevyužívání původní kvalifikace je ztrátou pro cizince i zemi, která mu vzdělání poskytla.  Pozitiva – pokrytí potřeb pracovních sil, včetně potřebných profesí, mobilní pracovní silou. Ekonomický přínos pro firmy i tvorbu HDP. Přínos z hlediska špičkových znalostí, zkušeností, informací. Kulturní a jazyková rozmanitost.

Nové aspekty související se vstupem ČR do EU  Volný pohyb pracovních sil pro občany EU  Přístup k občanům třetích států v rámci pracovní migrace  Pracovní podmínky a sociální zabezpečení migrujících pracovníků

4 svobody v rámci EU  Volný pohyb – zboží, kapitálu, služeb a OSOB – uznávání kvalifikací OSOB – uznávání kvalifikací - právo na pobyt - evropské občanství - víza - volný pohyb pracovníků - koordinace soc. zabezpečení

Normy EU v oblasti sociálního zabezpečení Koordinace sociálního zabezpečení  Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství  Nařízení Rady (EEC) 574/72 – prováděcí předpis k výše uvedenému

4 principy koordinace  Rovnost nakládání – zákaz veškeré diskriminace z důvodů státní příslušnosti  Aplikace právního řádu jediného státu - zamezení situace, kdy OSVČ nebo zaměstnaná osoba není pojištěna nikde nebo naopak v několika státech  Sčítání dob pojištění – u všech druhů dávek  Zachování nabytých práv (export dávek) – zajištění výplaty dávek do kteréhokoliv státu EU, vč. penzí.

Trh práce a jeho ochrana  Přednost občanů ČR a občanů EU před cizinci ze třetích států   Zásada nediskriminace a povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a zaměstnávané  Institucionální zabezpečení trhu práce – služby zaměstnanosti / úřady práce  Kontrolní orgány – SÚIP, celní úřady

Právní úprava  Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“)  Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky  Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce  Zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů  Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

Normy EU  Směrnice EP a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států  Nařízení EP a Rady (EU) č. 492/2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (+ připravovaná směrnice)  Směrnice EP a Rady o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

Volný pohyb pracovníků  Jedna ze 4 základních svobod, na nichž založen volný trh  Jedna z klíčových hodnot EU a základní prvek občanství EU  Čl. 45 SFEU stanoví právo občanů EU odejít do jiného členského státu za prací

Práva odvozená od volného pohybu pracovníků  Přístup k zaměstnání  Pracovní podmínky  Sociální a daňové výhody  Přístup k odborné přípravě  Členství v odborech  Bydlení  Přístup ke vzdělávání pro děti

Právo na zaměstnání v rámci EU v českém právu  § 11 ZoZ - Fyzická osoba si zaměstnání volí sama a svobodně, vykonávat jej může na celém území ČR nebo v zahraničí  Zprostředkování EURES.  Agentury práce  § 12 ZoZ – zakázáno činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, nejsou v souladu s pracovněprávními (služebními) předpisy, odporují dobrým mravům

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí  V části IV ZoZ - § 85 - § 103  + - stejné postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR, není nutné povolení k zaměstnání, pouze povolení k pobytu  Občané EU/EHP + Švýcarska a jejich rodinní příslušníci - stejné postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR, není nutné povolení k zaměstnání, pouze povolení k pobytu  – pro výkon zaměstnání potřebují povolení k zaměstnání a povolení k pobytu nebo zelenou kartu nebo modrou kartu, při výkonu zaměstnání pak mají stejné postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR. Test trhu práce.  Cizinci ze třetích států – pro výkon zaměstnání potřebují povolení k zaměstnání a povolení k pobytu nebo zelenou kartu nebo modrou kartu, při výkonu zaměstnání pak mají stejné postavení v pracovněprávních vztazích jako občané ČR. Test trhu práce.

Vysílání zaměstnanců zahraničního zaměstnavatele Směrnice EP a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb - cíle úpravy - problémy - prosazovací směrnice – připravuje se

Informační povinnost zaměstnavatele   Informační povinnost zaměstnavatele = písemné hlášení na KP ÚP - nejpozději v den nástupu do zaměstnání a do 10 dnů po jeho ukončení či změnách - u občanů EU - u cizinců ze třetích států, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (§ 98 ZoZ)   Evidence občanů EU a cizinců = povinnost zaměstnavatele vést u všech zahraničních zaměstnanců, kteří nastoupí do zaměstnání; kopie dokladů nutno uchovat ještě 3 roky po ukončení zaměstnání

htpp//portal.mpsv.cz/sz htpp//portal.mpsv.cz/sz Zdroj informací, dat a formulářů z oblasti práce a zaměstnanosti práce a zaměstnanosti

Děkuji Vám za pozornost