1. MONOPOL

2. DRUHY MONOPOLU Jaká je hlavní charakteristika monopolu?
Jaké jsou důvody, za kterých může monopol vzniknout?
Pojmem monopol se označuje situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma (producent, výrobce).
Monopol může vzniknout z několika důvodů, mezi kterými je dobré rozlišovat:
1) monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
2) monopol vytvořený na základě státní regulace
3) monopol v důsledku ekonomické výhodnosti - je ekonomicky výhodné, aby v daném odvětví existoval jediný výrobce
4) dočasné monopoly v důsledku inovace

3. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
Jaké jsou dvě podmínky vzniku tohoto typu monopolu?
Co je to ekonomická renta z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru?
Jaké jsou dvě podmínky vzniku tohoto typu monopolu? Monopol z důvodu jedinečného výrobního faktoru vzniká jen tehdy, pokud zboží produkované vlastníkem daného výrobního faktoru nemá nějaký blízký substitut, a pokud vstup do odvětví, ve kterém je faktor používán, není volný.
EKONOMICKÁ RENTA Z VLASTNICTVÍ JEDINEČNÉHO VÝROBNÍHO FAKTORU. Daný rozdíl mezi mzdou šikovného kuchaře a mzdou běžného kuchaře se též nazývá ekonomická renta z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru. Renta v důsledku monopolu jedinečného výrobního faktoru je rovna rozdílu mezi příjmem, který vlastník daného výrobního faktoru dostává, a nejlepším dalším možným příjmem (tedy náklady obětované příležitosti).

4. Monopol na základě státní regulace
Kdy se můžete stát monopolistou v tomto typu monopolu? (specifikujte).
Kdy má smysl mluvit o tomto typu monopolu na daném území?
Jaké jsou důvody pro vznik tohoto typu monopolu?
Jaké jsou důvody, které vedou stát k regulaci?
Pokud stát či jeho součást někomu udělí právo být jediným producentem na daném trhu, nebo pokud toto právo daná osoba získá aplikací právního nebo obdobného předpisu či rozhodnutí, je daný producent nepochybně monopolistou. Pojem stát zde používáme v širokém smyslu, chápeme jím i jeho součásti – obce, kraje apod.
Hovořit o monopolu má smysl jen tehdy, pokud na daném území nemůže statek ani jeho blízké substituty produkovat či dovážet jiná osoba.
Důvody vzniku tohoto typu monopolu: Státem vytvářené monopoly vznikají oficiálně z nejrůznějších důvodů, obvyklým argumentem pro to, aby nějaká firma získala právo být na daném trhu monopolistou, je argument ochrany spotřebitele, zajištění dostupných služeb pro spotřebitele, snížení nezaměstnanosti apod. Skutečným důvodem je ale většinou zájem daného monopolisty. Pokud totiž monopolista nemá konkurenci, má „své jisté“, nemusí usilovat o zlepšování kvality, pravděpodobně bude dosahovat kladného ekonomického zisku, a je v jeho zájmu, aby jej konkurence o tento zisk nepřipravila.
Jaké jsou důvody, které vedou stát k regulaci trhu? Důvody regulace jsou mnohdy rozumné – např. má smysl regulovat podnikání bank, pojišťoven, obchodníků s cennými papíry, investičních společností, penzijních fondů apod., protože jsou to všechno subjekty, které pracují s cizími penězi, a krach těchto subjektů by znamenal potíže i pro osoby, které těmto subjektům peníze svěřily.

5. Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol
Co je to ekonomickou výhodností myšleno?
Uveďte, kde se v praxi setkáme s přirozeným monopolem.
Má smysl přirozený monopol nějakým způsobem regulovat?
Kdy vzniká na trhu přirozený monopol?
Jaký průběh má křivka průměrných nákladů AC a mezních nákladů MC? Zdůvodněte.
Daná ekonomická výhodnost existuje u některých speciálních případů, kde existují vysoké náklady na vstup do odvětví, produkce v daném odvětví může ale být po vynaložení těchto vstupních nákladů prakticky neomezená. Je tedy logické (přirozené), že v daném odvětví vzniká monopol. Proto se tento monopol nazývá přirozený monopol.
S přirozeným monopolem se setkáme zejména v síťových odvětvích, kde jsou vysoké náklady na vybudování sítí (rozvody elektřiny, plynu, tepla, vody), kapacita těchto sítí je ale prakticky neomezená.
K síťovým odvětvím můžeme řadit i odvětví, kdy se vyplatí, aby, třeba z důvodu kompatibilnosti, daný statek používalo co nejvíce osob. Typickým příkladem jsou počítačové programy, kdy jsou vysoké náklady na vstup do odvětví v podobě vývoje programu,
Zejména v síťových odvětvích platí, že statky, které monopol produkuje, mají jen nedokonalé substituty, čili spotřebitel je často na daného producenta (chce-li např. odebírat elektřinu, vodu apod.) odkázán. Má tedy smysl přirozený monopol regulovat (zákony, regulace ceny, administrativní opatření).
Časová omezenost přirozeného monopolu, tj. zánik monopolu telefonního monopolu v důsledku vzniku mobilních sítí.
Přirozený monopol vzniká v situaci, kdy je výhodné aby na trhu působila jediná firma. Přirozený monopol má neustále klesající křivky průměrných nákladů (AC) i mezních nákladů (MC), přičemž křivka MC klesá rychleji než křivka AC.

6. Dočasný monopol v důsledku inovace
Co stojí za vznikem monopolu?
Prospěšnost přirozeného monopolu pro výrobce a pro spotřebitele
Přirozené monopoly = oslabení pozice trvalých monopolů
Rovnováha dočasného přirozeného monopolu
Dočasný monopol v důsledku inovace vzniká tehdy, pokud určitý producent začne produkovat nějaký statek, který nikdo jiný neprodukuje, pokud objeví technologii s nižšími náklady apod. Inovace jsou zde dočasnou příčinou monopolu, resp. vytvářejí dočasný monopol. Role těchto monopolů je většinou pozitivní, a výhoda vyplývající z monopolního postavení je vlastně určitou odměnou za inovaci. Monopolista zde dosahuje kladného ekonomického zisku, který je právě odměnou za riziko spojené s inovací – nikde není řečeno, že inovace bude úspěšná, že po novém produktu bude vskutku poptávka, či že hledání výrobní techniky s nižšími náklady povede k žádoucímu cíli. Podnikatelé by se do inovací nepouštěli, pokud by neexistovala naděje, že dosáhnou ekonomického zisku, tj. že budou za inovace odměněni.
zavedení inovace obvykle vyžaduje určitý čas a náklady, může se po dobu inovace producent, který inovaci zavedl jako první, těšit ze svého monopolního postavení a kladného ekonomického (monopolního) zisku. Skutečnost, že hrozí nebezpečí, že přijdou o výhodu získanou inovací, často tyto monopolisty nutí, aby neusínali na vavřínech, ale aby neustále hledali nové a nové inovace. Tyto inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit, jak o nové produkty, tak snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu apod.
Rovnováhu dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace lze graficky vyjádřit obrázkem krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci.
Monopol na základě inovace vzniká, pokud nějaká firma díky inovaci přijde jako jediná na daném trhu s něčím novým. Monopol na základě inovace trvá obvykle jen přechodnou dobu.

7. Škodlivost monopolu Za jakou cenu prodává monopol?
Vyrábí monopol v minimu svých AC?
Jakým způsobem by monopol mohl prodávat větší množství statků, aniž by klesnul jeho zisk?
V čem spočívá neefektivnost monopolu?
Monopol, stejně jako ostatní případy nedokonalé konkurence, prodává v bodě své rovnováhy za cenu, která je vyšší než mezní náklady, a nevyrábí v minimu průměrných nákladů. Pokud by monopol byl schopen diferencovat cenu mezi jednotlivé spotřebitele, tj. pokud by jednotlivým spotřebitelům byl schopen prodávat statky za rozdílnou cenu (každému spotřebiteli za cenu, kterou je ochoten tento spotřebitel za dané statky zaplatit), mohl by monopol, stejně jako i firmy v ostatních případech nedokonalé konkurence, prodávat větší množství statků aniž by klesnul jeho zisk. Monopol by si tedy neuškodil, a větší množství spotřebitelů by bylo uspokojeno.
V čem spočívá neefektivnost monopolu? Není nucen udržovat a zlepšovat kvalitu svých výrobků. → stagnace, zaostávání, zneužívání monopolního postavení (nucení spotřebitelů uzavírat pro ně nevýhodné smlouvy atd.) → nutná regulace monopolů ze strany států