1. TYPY PROMLUV

2. základní promluvová pásma:  pásmo řeči vypravěče = autorská řeč  pásmo řeči postav = přímá řeč postav  Rozlišení pásma vypravěče (autora) a pásma postav (ti, co se baví, nebo vnitřní monolog) je základním znakem výstavby epického díla.

3. Přechodná promluvová pásma  1. nevlastní přímá řeč – přímá řeč, která nemá uvozovky  2. polopřímá řeč – též vnitřní řeč, obsahově patří k řeči postav, formálně k řeči autora  3. smíšená řeč – vše dohromady

4. Řeč vypravěče a řeč postav  Řeč vypravěče Je vyznačena jednou mluvnickou osobou ⇒ 3. os., variantní je 1. os.; je vyznačena min. časem, graficky není odlišená: Er –forma, Ich -forma  Řeč postav Je vyznačena 3 mluvnickými osobami, 3 časy (minulý, budoucí, přítomný). Je expresivní, subjektivně a hovorově zabarvená a graficky vyčleněná.

5. Vyjmenování typů řečí:  řeč přímá  nevlastní přímá řeč (neoznačená)  polopřímá řeč  forma s „prý“  řeč nepřímá  zpráva o řeči

6. Přímá řeč  V ………. : „V……….?!“  př. Maminka řekla: „Nepůjdeš ven, dokud si nenapíšeš všechny úkoly.“  „V…..,“ m….., „m……..!?“  př. Zkusme plavat ve sněhu,“ navrhl Filip, „vrhněme se do závěje!“  př. Řekl potichu a jakoby nerad: „Dokončil jsem svou práci.“  uvozovací věta + vlastní přímá řeč  doslovně věrné opakování cizí řeči  je věta hlavní  zachovává formu původní výpovědi

7. Nevlastní přímá řeč  neoznačená uvozovkami  v současné literatuře moderní, častá  př. Dokončil jsem svou práci, najednou slyším, jak to říkám, potichu a jakoby nerad, dokončil jsem svou práci.  V koutě se zvedl mladík s oholenou hlavou: Haló, učiteli, zavolal na přicházejícího. Co víš o anarchismu?

8. Polopřímá řeč  - součást vnitřního monologu postavy  vyprávění subjektivně a hovorově zabarvuje, obsahově patří polopřímá řeč k řeči postav, formálně však k řeči autorské  oblíbená v moderní beletristice  mění původní věty jen částečně:  hlavní věta se nemění ve vedlejší  osoba a způsob se však mění  …Pak je už večer a Jeník stále ještě se nevrací.Matka trne strachy a činí otci výčitky. Dobrá, je-li jí ho líto, může jíti za ním, beztoho jej tak hýčkáním zkazila …  Kdyby se raději nerouhal …  Ne, nerouhá se, ví, co mluví, ale bude lépe, když ona nebude se plésti do věcí, kterým nerozumí. ( Stříbrný vítr)  Zavěsila se do studenta a říkala, nechť, ať ji vidí celé město, nikoho se nebojí, je tolik ráda, že Jaroslav přišel.

9. Forma s „prý“  př.Svou práci prý dokončil, říkal to potichu a jakoby nerad.  Jak jen prý takhle může mluvit, vždyť ona je přece matka. (Stříbrný vítr)

10. Nepřímá řeč  zpráva mluvčího o výroku jiného výroku vyjádřená vedlejší větou  věta vedlejší  formu mění: -z věty hlavní → věta vedlejší  - osoba podle stanoviska mluvčího uvozovací věty  př. Potichu a jakoby nerad řekl, že svou práci dokončil.

11. Zpráva o řeči  př. Potichu a jakoby nerad oznámil dokončení své práce.