1. Hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti Ch_075_Hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2. Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 9.ročníku.  Materiál rozvíjí, podporuje, prověřuje, vysvětluje učivo – hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti.  Je určen pro předmět chemie a ročník devátý.  Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Novotný,P., za kolektiv. Chemie pro 9.ročník základní školy, SPN a.s., Praha 1998.

3. HOŘLAVINY – význam tříd nebezpečnosti

4. Hoření má značný význam v životě člověka. Je to zdroj tepla, světla atd. Látky, které prudce hoří se vzdušným kyslíkem za vzniku plamene, nazýváme hořlaviny.

5. Označení hořlavých látek:

6. Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo. Během procesů hoření mění svůj chemický charakter a produkuje při tom obvykle širokou paletu toxických látek.

7. Podle bodu vzplanutí se hořlaviny - hořlavé kapaliny - rozdělují do čtyř tříd: ● I. třída – bod vzplanutí do 21 °C (aceton, lehké benzíny, methanol, sirouhlík) ● II. třída – bod vzplanutí nad 21 °C do 55 °C (lakový benzín, petrolej, styren) ● III. třída – bod vzplanutí nad 55 °C do 100 °C (motorová nafta, výševroucí petrolej) ● IV. třída – bod vzplanutí nad 100 °C do 250 °C (topné oleje, anilin, nitrobenzen, tetrabutylcín, tridekan a vyšší alkany od pentadekanu)

8. Člověkem řízené hoření v omezeném prostoru je oheň. Naopak, člověkem nekontrolované hoření je požár.

9. Hašení plamene: Hašení plamene je založeno na ochlazování hořící látky pod teplotu vznícení nebo na zamezení přístupu vzdušného kyslíku k hořící látce, často však na obojím. Jednotlivé hasební prostředky nelze použít na všechny hořící látky. Kromě hasících přístrojů jsou běžnými hasebními prostředky voda, písek, deka apod., které zabraňují přístupu vzduchu ke zdroji požáru. Pokud nemůžeme uhasit požár vlastními silami, voláme na pomoc hasiče na telefonní číslo 150.

10. Použité zdroje: ● TÁBORY V ROCE 2008. Www.zlutykvet.cz [online]. 2008 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.zlutykvet.cz/tabory_historie_08.html ● Lesní požár. Bushcraft.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://bushcraft.cz/nutne-k-preziti/zajisteni-bezpeci/lesni-pozar/ ● Hořlavina. Cs.wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99laviny ● Home - Výstražné. Www.resit.cz [online]. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.resit.cz/vystrazne/41/prvni/ ● Základy chemie 1. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-324-8.