1. Správanie sa a etika
Nielen v podnikaní

2. Etika k nimž tato etika dospívá, Etika Věda, zkoumá lidskou praxi
s ohledem na podmínky její morálnosti vystihuje v obecnosti část etiky, kterou lze označit jako etiku obecnou
Etické principy
k nimž tato etika dospívá,
se dotýkají lidské praxe jako celku
bez ohledu na konkrétní podoby.

3. Konfuciovy základy etiky (552-479 p.n.l.)
Všichni lidé jsou si rovni svou přirozeností
Čeho chceš sám dosáhnout, k tomu dopomáhej i druhým
Co sám nechceš, nečiň jiným

4. Morálka
Morálka souhrn obecně závazných pravidel a jednání platných v určitém společenství lidí a vyjadřující to, co je pokládáno za obecně závazné. Vztahuje se k určitému řádu Morální jednání jednání je ve shodě s platnou morálkou

6. Etika a morálka

7. Etické jednání – přijímáno jako konvenční
Etika a Zákony
Etické jednání – přijímáno jako konvenční
Zákonné jednání - vynucováno státem
Zákony
Etické jednání
Neetické jednání

8. Etika rozdelenie Autonomní
Etické zásady si stanoví člověk sám popř. sama společnost
Heteronomní
Mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku (např. Vyšší inteligencí, Bohem…)

9. Etika rozdelenie
Deskriptivní
Klade si za cíl popsat co nejpřesněji mravní jednání a hodnoty v rozmanitých kulturních podobách
Normativní
Usiluje o to najít a analyzovat normy lidského chování
Hledá kritéria pro stanovení „morálně dobrého“ a „morálně špatného“ chování a na jejich základě formulovat určité zákazy, příkazy nebo tabu

10. Etika rozdelenie
Individuální
Zabývá se morálními otázkami jednotlivce při jeho úsilí o vlastní blaho
Sociální
Zaměřená na společné, obecné dobro
Hledá univerzální lidské hodnoty
Profesní
Aplikuje obecná etická pravidla na poměry konkrétních oborů lidské činnosti (lékařství, novinářství, poradenství apod.)

11. Etika rozdelenie
Environmentální
Řeší vztah člověka (jedince i lidstva) vůči všemu nelidskému
Hospodářství
Řeší etické problémy související s transformací stávajícího nebo s budováním nového ekonomického řádu v duchu principů spravedlnosti, solidarity, společenského blaha, demokracie, humanita apod.

12. Etika a chovanie sa jednotlivcov

13. VZTAH PRÁVA, MORÁLKY A ETIKY V PODNIKÁNÍ
ETIKA V PODNIKÁNÍ
Součástí firemní kultury
Ovlivněna obecnou morálkou
Může být kodifikováno (kodex)
Lze vymáhat (sankce)
PRÁVO
Minimum morálky
Je kodifikováno
Vymahatelné (orgány, sankce)
MORÁLKA SPOLEČNOSTI
Ovlivňuje etiku v podnikání
Mravní normy nejsou kodifikovány
Nelze vymáhat
Přenáší se socializací a výchovou
Liší se :
kodifikací norem,
vymahatelností,
sankcí za nedodržení

14. Nejznámější etický kodex – Desatero Božích přikázání
V jednoho Boha věřiti budeš.
Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Pomni, abys den sváteční světil.
Cti otce svého i matku svou, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
Nepožádáš manželky bližního svého.
Aniž požádáš statku jeho.

15. Nejstarší oborový kodex (5-4 stol. p. n. l
Nejstarší oborový kodex (5-4 stol.p.n.l.) Hippokratova přísaha (výňatek)
..pokud se týká léčení nemocných, dle možnosti a svého úsudku jim stanovím vhodnou léčebnou dietu a budu je ochraňovat před veškerou újmou a křivdou.
Ničími prosbami se nedám pohnout, abych komukoliv podal jed, aniž v té věci poskytnu radu. Rovněž tak žádné ženě nepodám tajný prostředek k přerušení početí či vyhnání plodu.
Dále pak budu žít čistě a počestně a budu chránit své umění.

16. Do kterýchkoli domů vkročím, vejdu tam kvůli užitku nemocných a vystříhám se jakékoliv pohnutky působit křivdu a škodu, jakožto i obzvláště tělesných tužeb, ať budu pečovat o těla ženská či mužská, nebo těla svobodných lidí či otroků. Cokoliv pak při léčebné péči spatřím či vyslechnu a stejně tak cokoli se dovím tam, kde jsem nebyl povolán k léčení, ze společného života lidí, co nebude povoleno vyzradit, smlčím a podržím v sobě jako nejvyšší tajemství

17. Co obsahují etické kodexy?
Soubor konkrétních etických pravidel, který vycházejí z hodnot a principů organizace
Vymezují standardy profesionálního jednání
Stanovují, jak se podniky i zaměstnanci mají chovat v eticky obtížných situacích, které přináší každodenní rutina
Podpisem či přihlášením k etickému kodexu se firma či jednotlivec zavazují k dodržování konkrétních pravidel a postupů

18. Struktura vzorového etického kodexu
Preambule (vztah kodexu a zákl. hodnot firmy)
Vztahy se zákazníky
Vztahy k akcionářům a ostatním investorům na trhu
Vztahy k zaměstnancům
Vztahy s dodavateli

19. Vztah k vládě a místním orgánům
Vztahy s konkurencí
Otázky týkající se mezinárodního obchodu
Otázky v případě převzetí nebo fúze
Etické otázky týkající se řízení
Dodržování norem a jeho ověřování

20. ZÁSADY PODNIKATELSKÉ ETIKY
Dodržování závazků
Stejné zacházení
SPRAVEDLNOST
POCTIVOST
Dodržování smluv
Pravdomluvnost
Odmítá nerealistické naděje
Dbá o splnění realistických

21. PORUŠOVÁNÍ NOREM PODNIKATELSKÉ ETIKY
OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ (§17 ObZ)
informace náležející k podniku, při jejichž prozrazení vznikne (může vzniknout) ztráta
TVOŘÍ:
Obchodní Technické - výrobní
- o zákaznících zejména nechráněné patenty
- negociační limity při vyjednávání - jiná průmyslová práva
- firemní know-how (postupy, předpisy, normy apod.)
JAK SE CHRÁNÍ: PROBLÉMY
výběr zaměstnanců prodej informací
omezení práv přístupu k informacím fluktuace zaměstnanců
 závazek zaměstnance
PORUŠENÍ JE TRESTNÉ OBTÍŽNĚ SE DOKAZUJE JE VĚCÍ ETIKY
finanční
konkurenční výhody
image

22. PORUŠOVÁNÍ NOREM PODNIKATELSKÉ ETIKY
KORUPCE
Činnost při níž chce jednající získat pro vlastní osobu výhodu.
OD DRUHÉ OSOBY PRO ZAMĚSTNANCI OD ZAMĚSTNANCE PRO DRUHOU OSOBU
v dodavatelských vztazích  v dodavatelských vztazích
v obchodních jednáních  v soutěžích a tendrech
V úlevách a sankcích  vydírání
JAK SE FIRMY BRÁNÍ
výběrem zaměstnanců
kolektivním rozhodováním
oddělením rozhodovací a analytické činnosti (modrá/červená zóna)
kontrolním systémem

23. PORUŠOVÁNÍ NOREM PODNIKATELSKÉ ETIKY
Téměř každý krok zaměstnance může ovlivnit konkurenční postavení firmy.
Slušnost neznamená jednat s konkurencí jemně, stejně jako k zákazníkovi charitativně.
POVINNOST MÁ FIRMA K MAJITELŮM - NE KE KONKURENCI
CO JE POVAŽOVÁNO VE VZTAHU KE KONKURENCI ZA NEETICKÉ :
Poskytovat lživé informace
Krádež čehokoli (seznamů zákazníků, know how, předpisů, technologie apod.)
Pokus zastrašovat zákazníky a nutit je obchodovat s tím kdo zastrašuje
Významná cenová politika, rozlišovat mezi cenou bezohlednou a běžnou
Nedodržování zákona a přijatých pravidel (Zásady etické reklamní praxe v ČR) v reklamě
V rozhodování brát v úvahu dopady na veřejnost – potencionální zákazníky.

24. PROČ PROSAZOVAT ETICKÁ PRAVIDLA ?
CO ZÍSKÁ
CO MŮŽE ZTRATIT
Větší výnosy
Peníze způsobené přímou nebo nepřímou ztrátou
Dobré jméno solidní firmy
Dobré jméno, zákazníky, obchodní příležitosti
Profesionální zaměstnance
Dobré zaměstnance, potenciál znalostí
Udrží konkurenční výhodu
Ztráta konkurenční výhody, zákazníků, zisků
Podnikání v souladu se zákony
Právní čistotu podnikání, povede soudní spory, budou provázet aféry
Vysokou kulturu práce, posilující pozici firmy a zaměstnanců
Dobrou kulturu práce, získává špatnou pověst zaměstnavatele a nedůvěryhodného podnikatele A

25. JAK PROSAZOVAT ETICKÁ PRAVIDLA ?
dodržování právních norem
- země původu firmy
- České republiky
- norem EU
PERSONÁLNÍ PRÁCE
výběr, motivace,
vzdělávání
Vytváření a dodržování
vnitřních norem a pravidel
Osobní příklad
Styl, kultura a úroveň
řízení
Etický kodex firmy
Důsledná vnitřní kontrola
a odstraňování nedostatků
Budování kultury

26. Popis rozebírané situace.
Karolína jako ředitelka výzkumu a vývoje velké firmy dostává za úkol od svého nadřízeného vyvinout softwarový program. Z důvodu časového zaneprázdnění na to zapomene. Jan, její podřízený v rámci vlastní iniciativy tento program vyvine a svěří se s tím Karolíně. Karolína program prezentuje svému nadřízenému jako svoji práci a Janovi pohrozí, že v případě, že s tím nebude souhlasit mu zhorší jeho osobní ohodnocení nebo ho propustí. V případě jeho souhlasu mu zaručí povýšení a zvýšení platu.

27. Obsahuje daný případ etické problémy?

28. Áno
Přestože Jan vyvinul inovační program v pracovní době a dokonce v rámci jednoho z výzkumných projektů, je jeho jediným autorem a vlastníkem on sám. Protože Karolína se na vývoji tohoto programu nepodílela, nemůže si přivlastnit Janovu práci. Nejenže by nejednala čestně, tedy eticky, ale zřejmě i protizákonně. Nespravedlnost jejího jednání je především ve snaze přivlastňovat si práci jiných a neetičnost tohoto jednání by byla zvýrazněna snahou dosáhnout Janova souhlasu s touto variantou vyhrožováním V případě, že by si Karolína přivlastnila Janovu práci jednalo by se o krádež. Z právního hlediska by Jan musel dokázat, že daný program vyvinul on sám, ale z etického hlediska by se jednalo o krádež zcela jednoznačně. Karolína by si mohla zásluhu na vytvoření tohoto programu jako Janova nadřízená připsat pouze v případě, že by se řídícím způsobem, např. metodologickým usměřňováním podílela na jeho vývoji.

29. Spoločenský protokol
Ako, čo a kedy máme (ne)robiť

30. PREDSTAVOVANIE A OSLOVOVANIE
Zmyslom predstavovania je v podstate zbavovanie sa anonymity, uvádzanie neznámeho jedinca do konkrétnej spoločenskej situácie. Po predstavení sa z neznámeho pána stáva muž s menom. Ak nám niekoho predstavia, alebo nás niekomu predstavia, mali by sme mať na pamäti práve túto skutočnosť -prestávame byť súčasťou anonymnej verejnosti a stávame sa celkom konkrétnym jedincom.

31. KEDY PREDSTAVOVAŤ
Nemusíme sa predstavovať kdekoľvek, kde je zhromaždený väčší počet ľudí. Nepredstavujeme sa svojmu susedovi vo vlaku, autobuse, divadle, kine, na výstave. Nepredstavujeme sa ani vtedy, keď si prisadneme k čiastočne obsadenému stolu v reštaurácii či kaviarni - ani ak v týchto situáciách povieme niekoľko zdvorilostných viet. Práve tak nie je predstavenie ani z jednej strany potrebné, ak žiadame niekoho o informáciu, pomôžeme niekomu s batožinou, ponúknutím ohňa a podobne. Naproti tomu je nevyhnutné predstaviť sa pri úradnom či pracovnom rokovaní a ak chceme na verejnosti osloviť všeobecne známu osobu. Je vhodné sa predstaviť dáme pri tanci - ak ju muž vyzve do tanca niekoľkokrát, stáva sa predstavenie nevyhnutnosťou. Je dobré si zapamätať, že každému hlbšiemu záujmu o druhú osobu by predstavovanie malo predchádzať. V kontakte muža so ženou to znamená, že muž sa musí predstaviť vždy, ak rozhovor presiahne zdvorilostné frázy. Nijaká žena, ktorá chce byť pokladaná za dámu, by sa nemala baviť s mužom, ktorého nepozná po mene. (Ak sa zamyslíme nad týmto pravidlom, pochopíme, že má svoju logiku. A najmä v dnešnej spoločnosti, ktorá veľa ráz nedbá tak na konvencie. Keby sa totiž dievčatá väčšmi držali tradície, vyvarovali by sa mnohých nepríjemných prekvapení.) Žena má v spoločenskom styku v porovnaní s mužom vždy výsadnejšie, prednostnejšie postavenie. V danej situácii, keď mužovou povinnosťou je predstaviť sa, žena tak urobiť nemusí. Môže si zvážiť, či prezradí svoje meno. Toto pravidlo sa netýka pracovného styku a tých situácií, keď má žena iniciatívnu úlohu, v akomkoľvek obchodnom rokovaní (v úlohách, ktoré boli kedysi vyhradené iba mužom). Okrem situácií, keď sa človek nemusí predstaviť sám, by sme ešte mali vedieť aj to, v ktorých prípadoch nesmieme zabudnúť predstaviť ďalšie osoby.

32. KEDY PREDSTAVOVAŤ 2
Logika spoločenského správania napovedá, že ide o situácie, keď sme v určujúcej, "ručiteľskej", zodpovednej úlohe. Je teda samozrejmé, že hostiteľ je povinný predstaviť svojich hostí, nadriadený svojich podriadených. Pri druhom prípade je vhodné sa zastaviť, pretože je až zarážajúce, ako často sa toto pravidlo v bežnom styku ignoruje. Veľakrát je nastupujúci pracovník ponechaný sám na seba a záleží na jeho vlastnej iniciatíve, ako a kedy sa s ostatnými zoznámi. Pre konzervatívne založených jedincov to môže byť dokonca ťažké, pretože predchádzajúce spoločenské pravidlá v podstate nedovoľovali priame predstavenie (etiketa si vyžadovala predstavenie prostredníctvom tretej osoby). Bezprostredný priamy nadriadený by mal svojho podriadeného predstaviť všetkým spolupracovníkom. Malo by sa to stať absolútne samozrejmou súčasťou jeho pracovných povinností, formálnym prejavom jeho schopnosti riadiť. Tak ako hostiteľ ručí za svojich hostí, nadriadený za svojich podriadených, garantuje muž postavenie svojej manželky, partnerky, rodičia svojich detí aj napriek tomu, že predstavovať svoje deti nie je nevyhnutne potrebné, je to vhodné. Učíme tým deti spoločenskému styku, podporujeme ich sebaistotu a individualitu. Mali by sme trvať aj na tom, aby nám deti vždy predstavovali svojich kamarátov.

33. AKO PREDSTAVOVAŤ
Vždy predstavujeme spoločensky menej významnú osobu človeku významnejšiemu. Muža predstavujeme žene, mladšieho staršiemu. Spôsob predstavovania má svoje ďalšie pravidlá. Predtým bolo v podstate neprípustné predstaviť sa sám. Predstavenie musela vždy sprostredkovať tretia osoba. Dnešná spoločenská konvencia toleruje aj predstavenie priame. Neznamená to však, že by sme spôsob nepriameho predstavenia mali zavrhovať a pokladať za prežitý. V niektorých situáciách je nielen vhodný, ale dokonca aj nevyhnutný, a to pri oficiálnych a spoločensky významnejších príležitostiach. Pri pracovných kontaktoch je prípustné, a často nevyhnutné, predstavenie priame. V týchto prípadoch sa dokonca preferuje stručnosť a neokázalosť. Pri obchodných a podobných rokovaniach teda stačí pozdraviť sa a povedať "Som Ján Novák, zástupca firmy tej a tej". Po stisku rúk sa už môžeme venovať predmetu rokovania. (Šetríte tak čas svojho partnera. Ohľaduplnosť je základná vlastnosť slušne vychovaného človeka!) Priame predstavenie pri formálnejších príležitostiach je vhodné začať trochu obradnejšie. "Dovoľte, aby som sa vám predstavil". Nevyhŕkneme hneď svoje meno, pretože váš slušne vychovaný partner by mal mať príležitosť skutočne vám to dovoliť - jemným pokývnutím hlavy, úsmevom, gestom.

34. AKO PREDSTAVOVAŤ 2
Pri predstavovaní treťou osobou, ktoré má najobradnejší ráz, osloví táto osoba spoločensky významnejšieho človeka (staršieho, ženu atď.): “Pán xy, dovoľte, aby som vám predstavil pána AZ". Pri osobách známych, spoločensky vysoko postavených neoslovujeme menom, ale iba titulom, funkciou. Hovoríme teda, pán prezident, pán minister, pán riaditeľ.. Významných umelcov oslovujeme Majstre. (Ženskú podobu toto oslovenie nemá). Mená predstavovaných osôb uvedieme aj s akademickým titulom (inžinier, doktor, profesor, akademik atď.), v služobnom styku treba uviesť funkciu (riaditeľ, námestník, vedúci oddelenia, prokurátor, primár atď.). Pri predstavovaní je vhodné stručne bližšie charakterizovať predstavované osoby - ich záujmy, prednosti, dôvod, prečo stojí za to sa s nimi zoznámiť. Umožňujeme tým predstaveným partnerom bez ťažkostí nadviazať konverzáciu. Po úvodnej formulke sa obaja predstavovaní jemne uklonia a spoločensky významnejšia osoba podá ruku na stisnutie (to je v našich podmienkach povinnosťou, pozabudnutie by sa mohlo chápať aj ako urážka). Zvykom je pri stisku rúk vysloviť jeden variant vety "teší ma, že vás poznávam". Potešenie má prejaviť prvá predovšetkým osoba spoločensky významnejšia. Pri predstavovaní musia muži v každom prípade stáť (netýka sa to iba veľmi starých, chorých a invalidných). Žena smie sedieť, ak jej predstavujú muža alebo výrazne mladšiu ženu. Muž tiež nemusí vstávať pri predstavovaní v divadle, keď sa už usadil a nedovoľuje to úzky priestor uličky. Je však samozrejme oveľa vhodnejšie, aby sme s predstavením počkali až do prestávky.

35. OSLOVOVANIE
Pri oslovovaní je potrebné si zapamätať, že v našich podmienkach oslovujeme pán, pani a slečna iba osoby neznáme, teda tie, ktorým sme neboli predstavení. V ostatných prípadoch pripojíme buď akademický titul, funkciu alebo priezvisko. V niektorých prípadoch je obvyklé oslovenie pani, slečna plus krstné meno (napr. v kaderníctve: tento spôsob je vžitý aj v určitých profesionálnych skupinách napr. v divadlách - je však dovolený iba tým, ktorí sú súčasťou týchto skupín, má totiž v sebe istú mieru familiárnosti). Krstným menom oslovujeme iba veľmi dobrých priateľov a známych, spravidla tých ľudí, s ktorými si tykáme. Oslovovanie krstným menom je zvyčajné aj v rozličných záujmových kluboch (športových, ochotníckych krúžkoch a pod.). Hovoriť komukoľvek iba priezviskom je úplne chybné a svedčí o nedostatku spoločenského taktu.

36. TYKANIE
Mieru dôvernosti spoločenského kontaktu osôb vyjadruje aj vykanie a tykanie. Rozhodne by sme tykanie nemali zneužívať. Vykanie oveľa lepšie vyjadruje vzťah vzájomnej úcty. Zvyčajné je tykanie medzi priateľmi či príbuznými, veľakrát aj vzdialenejšími. Časté je aj tykanie v pracovných kolektívoch, pretože uľahčuje spoluprácu. V širšom meradle ide už o otázku spornú, lebo tykanie zvádza k zbytočnej familiárnosti a dôvernosti. Tykanie vždy navrhuje osoba spoločensky významnejšia, žena mužovi, starší mladšiemu, nadriadený podriadenému.

37. VIZITKY
K predstavovaniu patria aj vizitky, navštívenky. Ich pôvodným účelom bolo ohlásenie návštevy odovzdávali sa služobníctvu a podriadenému personálu v úradoch. V osobnom styku ich v tomto zmysle už zvyčajne nepoužívame, ale pri služobných rokovaniach je táto forma predstavovania dokonca spoločensky najsprávnejšia. Navštívenku odovzdávame sekretárke, tá nás ohlási a oznámi nám, či a kedy nás môžu prijať. Ak prijatie nasleduje ihneď a ak nás priamo osloví prijímajúci menom (a to je vhodné), nepredstavujeme sa už znova. Pri obchodných rokovaniach so spoločensky rovnocennými partnermi je naopak vhodné odovzdať vizitku buď po predstavení sa, alebo počas vlastného rokovania. Vizitky môžeme použiť aj na odovzdanie jednoduchého odkazu (píšeme ho na druhú stranu navštívenky). Prikladáme ich aj k darčekom a kvetinám, ak ich neodovzdávame osobne. Vizitkou sa možno poďakovať za blahoželanie alebo darček (do ľavého dolného rohu pripíšeme p.r.), môžeme ju použiť aj na blahoželanie (vtedy pripíšeme p.f., pri blahoželaní k novému roku pripájame letopočet).

38. Pozdrav - PODÁVANIE RUKY
Základnou povinnosťou ženy pri pozdrave je pozdrav' vrúcne prijať a s úsmevom opätovať. Klobúk si pri pozdrave neskladá. Pozdrav môžeme dovŕšiť bližším kontaktom, ktorým je podanie ruky. Nie je vhodné podávať ruku pri letmých stretnutiach, ako ani vo väčšej spoločnosti. Niektoré národy z hygienických dôvodov taký fyzický kontakt vôbec nedovoľujú. Indickým pozdravom sú zopnuté ruky a úklon hlavy, mohamedáni sa dotknú čela a svojich pŕs. Japonci sa zdravia hlbokým úklonom. V našich zemepisných šírkach je však podanie ruky zvyčajné - no nemalo by sa zneužívať (niekedy k tomu máme tendenciu). Hovorí sa, že zo spôsobu podania a stisku ruky možno posudzovať povahu človeka. Fakt je, že nedbanlivé alebo mdlé podanie ruky bez pohľadu do očí pôsobí nepríjemne a akoby usvedčovalo z nezáujmu. Človek, ktorému záleží na dojme, akým na svoje okolie pôsobí (z drobnosťami tvoríme vlastný obraz v druhých; to dobre vedia podvodníci najrôznejšieho kalibru, "dobrý dojem" a dôveryhodnosť potrebujú na výkon svojej "profesie"), venuje podaniu ruky zodpovedajúcu pozornosť a naučí sa primeranému stisku. Ten nemá byť ani nijaký, ale ani zbytočne silný (ak zdrvíte krehké kostičky dáme, nepresvedčíte ju o svojej mimoriadnej mužnosti, ale skôr o svojej bezohľadnosti alebo sklone k vystatovaniu sa). Pri podávaní ruky platí presne opačné poradie ako pri pozdrave. Ruku vždy podáva ako prvá osoba spoločensky významnejšia. Muž nikdy nepodáva ruku v rukavici, žena si rukavicu môže nechať na ulici (dlhé tenké rukavičky na večernej spoločenskej príležitosti sa nesťahujú).

39. Krátky test

40. 1
Na spoločenskom večierku sa stretnú pán Mazák (riaditeľ divízie) a pán Kráľ (riaditeľ spoločnosti) s pánom nováčikom (podriadený pána Mazáka). Pán Nováček chce predstaviť pánom Mazákovi a Kráľovi svoju manželku. Určte, koho pán Nováček predstaví komu a v akom poradí.

41. 1
Pánov Kráľa a Mazáka svojej žene, následne svoju ženu obom pánom

42. 2
Je vhodné dodať pri predstavovaní taktiež nejakú drobnú informáciu o tých, ktorých predstavujeme?

43. 2
Áno, pre uľahčenie ďalšej prípadnej spoločenskej konverzácie

44. 3
Ak sa preruší telefónny hovor, kto volá späť ako prvý?

45. 3
Volajúci – bez ohľadu na organizačné či spoločenské postavenie

46. 4
Mladý riaditeľ má vo svojom tíme staršiu podriadenú. Kto komu môže ponúknuť tykanie?

47. 4
V pracovnom prostredí je mladší riaditeľ spoločensky významnejší – môže ponúkať tykanie

48. 5
Pri rokovaní so zákazníkom si chcete vymeniť vizitku. Kto podáva vizitku ako prvý?

49. 5
Spoločensky menej významná osoba

50. 6
Ste riaditeľ a vychádzate z miestnosti. Vo dverách stretnete svoju podriadenú, ktorá vchádza. Kto má prednosť?

51. 6
Medzi dverami neplatí zákon spoločenskej významnosti. Vždy sa chodí najprv von

52. 7
Ste na oslave narodenín vášho dobrého priateľa. Kedy môžete začať konzumovať jedlo?

53. 7
Keď vás vyzve hostiteľka

54. 8
Kto vyberá miesto na sedenie v reštaurácii – muž, alebo žena?

55. 8
Je to žena

56. 9
Môže sa dáma upravovať – napríklad maľovať si pery – pri stole?

57. 9
Nikdy

58. 10
Ak polievku dojedáte, kam nakláňate tanier?

59. 10
Ľubovoľne

60. 11
Ak ste dojedol (a), kam položíte použitý látkový obrúsok?

61. 11
Na stôl na ľavú stranu

62. 12
Poobedoval (a) ste so svojím zákazníkom. Kto bude platiť?

63. 12
Ten kto je hostiteľ – ten kto pozval

64. Test2
Rozdať papiere

65. Vyhodnotenie test 2
1B ; 2C ; 3B ; 4C ; 5A ; 6C ; 7C ; 8B ; 9A ; 10B

66. Ďakujem